Červenec 2011

Ahojky hlásni prosímtě za mě w soutěži SNOB!

29. července 2011 v 13:06 | Lady A. |  Když přemýšlím...
… aneb reklama na blogu.cz.

Dříve… v jiném vesmíru a na jiném blogu mě tyto reklamy neskutečně rozčilovali. Řešila jsem neskutečně každý spam a vyvádělo mě to k nepříčetnosti. Jak si dovolují můj neposkvrněný blog zneuctít takovou hrůzou plnou pravopisných chyb a nechutných w ( ovšem to w mě irituje do dnes) a dnes? Asi jsem čím dál tím větší flegmatik, protože když vidím nějakou podobnou kravinu na svém blogu, prostě jednoduše kliknu na tlačítko vymazat a je to.

Ovšem je nutné, položit si otázku, co ty mladé porcelánové panenky (díky vrstvě pudru, který by jistě stačil na nalíčení deseti dívek, se o nich rozhodně nedá mluvit jako o živých bytostech. Můžou se s tou vrstvou nalíčení vůbec smát?) nutí svůj blog zahlcovat za A. fotkami naprosto cizích lidí, kteří bydlí tisíce kilometrů daleko v jiné zemi, za B. pořádat naprosto nesmyslné, neinteligentní soutěže a za C. otravovat s tím celý okolní virtuální svět a neušetřit ani jediný blog.

Mají snad nějaký pocit nadřazenosti? MY jsme krásné, MY známe celý Hollywood a vy jste NIC? O čem sakra celé je? A proč sakra, když ty staré známé firmy odpadnou, nastoupí na jejich místo mladší, krásnější a ještě blbější verze? Je to nějaký nekonečný koloběh blogů, které mají za úkol šířit se jako nějaký vir a nás pomoci svých reklam v našich komentářích vzít sebou?

Proč ty panenky, které jistě všechny nejsou tak blbé jak se tváří, si po založení dalšího nového blogu nesmažou ten make-up z obličeje, nezačnou používat normální slova a místo zahlcením blogů spamy tipu: Ahoj máš hezoučkej blogííísek, podívej se na můj! Prostě nenapíšou nějaký inteligentní komentář, týkající se článku, který jste napsali?

Proč?

Hřeším, hřešíš, hřešíme

26. července 2011 v 14:00 | Lady A. |  Já a moje hubnutí
Its no piece of cake.Ou, ou, moje hubnutí stále pokračuje, avšak tak trochu neúspěšně (občas bych si ty pracky nejraději uřízla). Opravdu se velice snažím, avšak práce ve fast foodu, to je jako kdybyste lva vypustili mezi antilopy a řekli mu: " Tak a teď jestli jen z jedné antilopky nožičku ukousneš, tak něco uvidíš!" Myslíte si, že ten lev si z žádné antilopy nic neukousne? Tak to neznáte lvy!

Takže je to hranolečka sem, kousek šunky tam, tady jenom uždibnu kousíček sýry, mňam mňam. Vrrrr, jak to mám vydržet,{Seize the moment. ~} když jsem denně zavřená mezi vší tou mastnotou, kterou miluji. Lidi si vedla žerou hamburgery a já chroustám mrkev.

Ale tak třeba se to moje užírání nějak srovná s těmi kilometry, které jsem ujela na kole, a až zítra zase po týdnu a něco vlezu na váhu, tak už rafička snad bude ukazovat 99kg:).





Proč ženy chtějí dokonalé muže?

26. července 2011 v 2:36 | Lady A. |  Když přemýšlím...

Proč mají problém se sebemenší chybičkou, která vybočuje z normy? Copak se většina žen nedokáže spokojit s obyčejným prototypem muže? Musí kvůli sebemenší chybičce pouští k vodě? No a co, tak nechává všude špinavé prádlo, má trochu zvrácené sexuální choutky, nebo nevydrží jediný víkend bez fotbalu.

Den za dnem má naše jemné pohlaví stále vyšší nároky na Pana Úžasného. Chceme, aby dobře vypadal, měl bezchybné oblečený, byl galantní, nosil nás na rukou, snášel naše rozmary a menstruální nevraživost s úsměvem na rtech,
vařil, pral. Takový chlap nikdy snad neexistoval ani v pohádkách. Co nám to ta naše postmoderní doba servíruje v televizi i všude jinde? Novou verzi prince na bílém koni pro mladé krásné naivní ženy? Ale kšá.

Dámy prozradím vám jedno tajemství: Takový chlap neexistuje a pokud ano, je to uměle vytvořená inteligence. Takže pokud něco takového doma máte, zkuste se mu podívat pod kůži, jestli nemá místo svalů drátky a místo krve mu v žilách nekoluje nafta.

Stručně a jednoduše. Spokojte se s tím co máte na výběr. Cožpak vám nestačí, že vás někdo miluje? Že existuje někdo, komu byste na tomhle světěscházeli? Že (občas s malou připomínkou) si někdo vzpomene na vaše narozeniny? Dá vám pusu na dobrou noc? Co na tom, že se občas po bytě povalují ponožky nevábného vzhledu i pachu, nač se zlobit, když občas někde objevíte kus nádobí, na kterém se už rozvíjí nová civilizace.

Hlavní je, že na tomhle hnusem prorostlém světě existuje někdo kdo nás miluje a že nás každý večer nevítá jen prázdný byt, ale i milá tvář.






Flora.cz - jedna z věcí co vám pomůže zhubnout.

21. července 2011 v 16:14 | Lady A. |  Odkazy
Floru jistě všichni známe že? Roztíratelný tuk, zdravější než máslo, ale věděli jste také, že na svých stránkách http://flora.cz má speciální funkci e-demníček? JEden z mých největších pomocníků při hubnutí:).

Zaregistrujete se, vyplníte svoje údaje a pak už jen můžete přidávat, jídla, která jste ten den snědla a on vám to vše vypočítá, můžete taky využít funkci zdravéo hubnutí atd. Prostě skvělé stránka.

Jistě, e-deníčky pro hubnutí jsem objevila i jinde, mají tam třeba i více výrobků, které si můžete přidat, ovšem nejsou tak fajn- nebylo to přehledné a nebo to stále padalo. Prostě můj hubnoucí deníček na Floře je tan nejlepší:).


10 kilo už přede mnou zdrhlo

17. července 2011 v 16:22 | Lady A. |  Já a moje hubnutí
Cítím se šťastná a spokojená:). Není to ani dva týdny, co jse začla s redukčním jídelníčkem, ovšem výsledky už jsou vidět!

Za prvé moje váha ukazuje místo 110 kg 100,2 kg, což je neuvěřitelný výkon! Já vím, já vím, tak rychle hubnout není zdravé a věřím, že odteď už to půjde jen pomalu, ale je to skvělí pocit.

Za druhé mi skoro zmizeli strie (ty mořské obludy jak říká můj muž) na bocích a stehnech. Je to asi hlavně tím, že jím hodně ovoce a zeleniny, což pomáhá. Za poslední dva týdny jsem snědla tolik vitamínů, kolik jsem jich nesnědla za celý život!

Za třetí se už spravil můj žaludek. Tenhle náhlý nájezd na zdravé, pravidelné jídlo v malých dávkách ho málem zabil. Stále plakal a žadonil o kousek bůčku, a to nemluvím o těch zažívacích problémech... prostě se bouřil jak patnáctileté pubertální děcko.

Ovšem se mi ještě stále nezměnili chutě, takže při pohldu na krásný steak z vepřové krkovičky s hranolky ještě pořád šílím. Úplně vidím jak křičí: "Sežer mě!"

A to, že pracuji ve fast foodu mi taky moc nepomáhá, ale tentokrát je má vůle pevná jak ocel a zlákat se ničím nenechám! Ačkoliv se mi každý den zdá, že jím nějak příliš, nikdy moje jídlo nepřekročí 5500kJ. Super ne?:).

Ještě bych mohla začít s nějakým tím zpevňováním těla, ať a mě za chvíly kůže nevysí jak na hrochovi a budu maximálně spokojená.

Ach, ty prokleté kilojouly

9. července 2011 v 21:40 Já a moje hubnutí
Teoreticky by moje denní dávka neměla přesáhnou cca. 5000 kJ. Prakticky už je to horší.

Například včera jsem ještě žila v omylu, že rýže je dietní. Ani omylem! Když jsem si večer do jídelníčku hodila, že jsem měla na oběd 200g rýže málem to se mnou šlehlo, když to na mě vyvalilo takové cifry! (2 928kJ!). To se stává, když si dopředu člověk nezajistí přesně připravený jídelníček a střílí jen tak od oka. Díky mému omylu jsem včera do sebe naházela asi o 2000kJ více než mám. Prokletá čísílka! A k tomu jsem ještě měla pocit, že v mých útrobách zuří pár pěkně hladových medvědů.

Začínám být pěkně nervozní:(. A protivná. A samozřejmě to odnáší jen a jen můj muž. Večer přišel za mnou do práce a dovolil si mi ukousnout kousek mrkve. Mého skromného posledního jídla toho dne. Jak já ho chudáčka seřvala, že budu mít o 10g menší večeři! A pak jsem se urazila, že má guláš.

Ach bože, já bych snědla snad i nenáviděný špenát, kdyby jste mi k tomu přihodili kus bůčku.

Jdu spapat krajíček chleba s lučinou a raajče a pro dnešek konec. ( Věděli jste, že to, že při dietě nesmíte nic po 17-19 hod. je mýtus? Spíše nesmíte nic 2-4 hodiny před spánkem. )

O čem to tady bude

9. července 2011 v 17:27 | lady A. |  Já a moje hubnutí
Ahoj!
Jsem naprosto obyčejná dívka/slečna/holka, která má jeden problém, (no dobře mám jich víc, ovšem ty ostatní nejsou tak nějak řešitelné) mám celkem silnou obezitu.

Měřím cca. 175cm a vážím 110kg. Smutné že?

Rozhodně vás ale nemíním trápit žádnými anorektickými žvásty, jak jsem za den snědla jedno jablko a jogurt, dvě hodiny běhala a za celý ten den zhubla jenom půl kila.

To v žádném případě. Hubnu zdravě, což znamená, že jím pětkrát denně v malých porcích a své vysněné váhy (70kg) dosáhnu podle předběžných výpočtů někdy v březnu.

Tenhle blog bude pravděpodobně sloužit jako moje zeď stížností. Nazdravý režim jsem naběhla ve čtvrtek a můj drahý muž, ačkoliv mi tvrdil, že mě bude vehementně podporovat (ale znáte chlapy), už mé kňučení nemůže snášet, takže - proč s tím neobtěžovat zbytek světa:).

Samozřejmě se vám občas pochlubím se svými úspěchy, či přihodím nějaký tip na zdravé jídlo, nebo sem jen tam hodím nějaký svůj názor

Hlavně ale doufám, že mi zápisky na tomto blogu (když uvidím své výsledky na obrazovce) pomohou vydržet ten neskutečný hlad a ty muka, když sedím naproti muži, chroustám tu zk*rvenou mrkv a on si v klidu pochutnává na gulášku či knedlo-zelo-vepřo. V takových to chvílých bych nejraději zabíjela.